2. – 4. dubna 2026
Rozhovor s letošním Pánem, Lukášem Šímou
Co pro mne znamenají Velikonoce?
O Velikonocích vždycky barvíme s mamkou vajíčka a s taťkou chodíme na proutky a pleteme pomlázku. Jsme také déle doma :-).
Kolik mi bylo, když jsem se zúčastnil rachtání poprvé?
To si úplně nepamatuji, ale chodil jsem už jako hodně malý, nejprve s rodiči a potom už jenom se svým starším bratrem. Letos jsem byl poprvé sám.
Proč má podle mě význam udržovat tradici rachtání?
Líbí se mi, že se v Kocelovicích vždycky sejde hodně dětí a pokračujeme v tom, co dělaly děti dříve.
Co v Kocelovicích obnáší být Pánem?
Vést si docházku a při rachtání sledovat, aby nebyly velké mezery mezi dětmi. Také jsem se vždy na začátku domlouval s ostatními, kdo chce obíhat místa, kam se rachtat nechodí. A musel jsem poprosit mamku, aby upekla na sobotu jidáše a uvařila čaj pro všechny ostatní. No a nakonec pomáhat s rozdělováním koledy.
Co pro mě bylo nejtěžší?
Vést si tu docházku, některé děti jsem neznal a musel jsem se ptát, jak se kdo jmenuje. A na to jsem neměl dost času, protože většina chodila těsně před začátkem.
Zopakoval bych si roli Pána i v budoucnosti?
Asi ano :-).
